Architektonická soutěž a její zveřejnění: mýty a fakta

06.03.2019

Mýtus první: Sekretář soutěže Petr Velička výzvu architektům k účasti v soutěži nezveřejnil v registru veřejných zakázek a tím soutěž zmařil.

Fakt: Stejně jako jsem konání soutěže nezveřejňoval například na webových stránkách města, nezveřejňoval jsem ji ani v registru veřejných zakázek. Nemám tam totiž přístup. Jako sekretář soutěže jsem pro tato zveřejnění "pouze" připravil podklady pro radnici. Co s nimi pak úřad, se kterým jsem od začátku do konce spolupracoval, udělal, je věc jiná.

Město zveřejnilo soutěž různými způsoby dle soutěžních podmínek. Například na svých webových stránkách, ve svém zpravodaji, ve věstníku České komory architektů a podobně. V ČR neexistuje ani jeden architekt či architektonický ateliér sledující architektonické soutěže, který by ve své době o konání soutěže nevěděl. Tím nemyslím to, co se dělo po řádně skončené soutěži.

Na průběh samotné soutěže, její regulérnost a výsledek nemělo její zveřejnění/nezveřejnění v registru veřejných zakázek (který navíc sledují spíše stavební firmy, pro architekty je důležitější označení soutěže jako regulérní) žádný

vliv. Ostatně do srpna loňského roku, tedy téměř dva roky po soutěži, nikdo netušil, že by byl v něčem takovém údajný problém.

Mýtus druhý: Zmařením soutěže vznikla městu blíže neurčená škoda.

Fakt: Soutěž proběhla řádně a podle všech pravidel. Byla i řádně ukončena a město má k dispozici šestnáct architektonických návrhů. Dokonce má také platné a jasné výsledky referenda, který z návrhů si přeje veřejnost. Pokud město bude chtít využít návrhy ze soutěže, existují zákonné způsoby, jak dále pokračovat. Pokud centrum Velkého Meziříčí podle návrhu, vzešlého ze soutěže, nebude opraveno, vyhodilo město peníze za soutěž oknem. Viníkem ovšem nebude má osoba, nebo někdo z úřadu, ale konkrétní politici, kteří o skutečnosti, že se nebude město výsledky soutěže řídit, rozhodli.Pokud však měla soutěž, snad z boží vůle, jen probudit diskusi o tom, že nejsme průmyslové město, které má svoji krásu jinde než v průmyslových zónách, a diskusi o nekoncepčním přístupu k našemu společnému prostoru, tak to naplnila zmiňovaná architektonická soutěž beze zbytku a mé úsilí nebylo zbytečné.

Toto jsou dvě naprosto jasná sdělení k soutěži. Cokoliv k tomu někdo dodá, bude to už jen mlžení a slovíčkaření postrádající podstatu a navíc motivované čistě politicky. Kdo si bude chtít výše uvedené ověřit a nastudovat, veškeré materiály a podklady jsou veřejně dostupné. www.velkemezirici.cz/prakticke-informace/architektonicka-soutez.

Osobně si myslím, že v této věci už bylo v minulém volebním období politikaření dost a stálo nás to všechny spoustu energie, času a peněz, mne nevyjímaje.

Petr Velička